Přišel jsem na svět proto,abych vydal svědectví pravdě. Proč tato věta?Copak nevím,že 4x4 je 16,nebo že bylá 2.světová válka?Ne,JK přišel,aby vydal svědectví,že Bůh,je,existuje,je dobrý. Když se nám nelíbí pořad v televizi, vypneme ho. Ten pořad sice běží dál, nepřestal tím existovat, - ale pro nás přesto už není.
Vypnout, když se nám něco nelíbí, to nám jde dobře i v životě, nejen v televizi. Boha také lidé vypínají - a žijí dál, jako by tím už Bůh přestal existovat. Pokud by jste ale měli možnost se podívat do spisů moderních psychologů, jako Viliam Jeans(Džejms) Starbrek,anebo K.Jung.Tito psychologové říkají,že v každém člověku ať je žlutý nebo bílý,černý nebo rudý,že v každém kdesi uvnitř existuje přesvědčení o tom,že Bůh existuje.I ten poslední nevěrec má tuto pravdu v sobě zakódovanou.Je to jejích výklad ale když se zamyslíte nad naším pohledem i na toho největšího nevěrce,tak zjistíte,že se tento čl.v určitých chvílích svého života začal modlit.Např.když měl ženu v nemocnici a zjistili ji zhoubnou rakovinu. Takový čl.vám ochotně přizná:já jsem se dneska modlil.Přitom vždycky na Boha útočil.Slyšel jsem jednoho kněze,který říkal o člověku,který sice jako dítě byl pokřtěný ale v životě zápasil proti Bohu všemi možnými prostředky.Pro Boha,církev a kněze měl vždycky ta nejhorší slova ve svém slovníku.Jinak to byl dobrý čl.A když mu zjistili rakovinu tlustého střeva v takovém už stadiu,že mu lékaři řekli,že ho čeká pravděpodobný konec,tak místo do nemocnice šel na faru,celé mu to vyklopil a nakonec mu říká:víte pane faráři,já vás kněze celý život nenávidím. A teď ,když jsem dostal tuto zprávu,odmítl jsem jít do nemocnice,já chci zemřít doma.Věřte mi to nebo ne,já se modlím.Ale já se nemodlím o své uzdravení.Já si uvědomují,že všecko to co jsem dělal,bylá blbost.Já nechci vaší zpověď,já nechci vaši mši,já nechci vaše přijímání.Já jsem vám jenom přišel říct,že Bůh je.Tak jak jsem o něm nevěděl,tak dnes vím,že existuje.
Tedy u každého člověka je tato pravda zakořeněná.Nevěřte nikdy tomu,co čl.říká nebo dělá navenek.Může toho Boha tisíckrát vypnout,přesto v podvědomí v něho věří.
Když se svět po první světové válce zvedal z trosek a ohlížel se, na jakém principu, pod jakým vedením se má společnost ubírat, papež Pius XI. řekl: „Uznejte královskou vládu Kristovu a postavte ji proti ničivým silám dnešní doby.“ Roku 1925 zavedl svátek Krista Krále a vyzval lidstvo, aby ho přijalo za Krále světa, jeho evangelium za listinu lidských práv.
A jak víme z dějepisu, ve stejné době se začaly tlačit k moci i jiné přesvědčení uspořádání světa. Nabízeli se i jiní králové: v Rusku Lenin a Stalin nabízeli ráj na zemi - bolševizmus. V Italii Mussolini dobývá Řím pro fašismus. A v Německu slibuje Hitler, že spasí svět svým nacismem v Třetí Říši. Tři stavitelé, tři nová náboženství nabízejí lidstvu spásu.
Proti nim zvedá papež vlajku Ježíše a zavádí svátek Krista Krále.
Jak by asi byly vypadaly dějiny Evropy, světa, jak jinak by se byl rozvíjel náš život, kdyby místo Stalina a Hitlera lidé byli poslechli papeže a přijali Krista. Kdyby zavedli zákony podle zásad evangelia, v duchu Kristovy lásky a spravedlnosti.
Od té doby máme za sebou druhou světovou válku, po ní údobí proletariátu, a teď se všude s velkou mocí zavádí demokracie.
Jenomže  už jsme poznali, že ani s demokracií to není tak jednoduché. Svobodu, kterou přináší demokracie, si mnozí vykládají jako svobodu k čemukoliv. Za mravní normu, a za správné považují to, co dělá většina lidí.
A jestliže dřív se hlásala zásada jednoty, ty nejsi nic - lid je všechno, - pak teď s úžasem pozorujeme chování opačné: Národ? To není nic. - Já, JÁ jsem všechno! Nebo Co JÁ z toho budu mít? Většina lidí opět nadává a dnes jsme tu zase v podobné situaci, jako po první světové válce. Které zásady, koho si teď zvolíme za krále?
Zvolíme si Césary dnešní doby nebo Ježíše? Budeme ochotni následovat Krista?
Toto následování nám neslibuje blahobyt jak nám slibuji dnešní vůdcové a politikové.Ale slibuje nám blahobyt,když budu mít člověka vedle sebe rád,budu se chovat k němu dobře,když budu žít podle zásad spravedlností,skromnosti a statečnosti. Svátek Krista Krále slavíme na konci církevního roku. Kristus jako náš Král, to je vrchol naší celoroční cesty za Kristem. Ježíš i nám dnes říká: „Já jsem váš Král.Přišel jsem, abych vám nabídl záchranu, když mou vládu přijmete.“
Kristova vláda přináší záchranu všude tam, kde lidé začnou žít podle jeho zákonů.
Co udělá s touto nabídkou svět, to nevíme. Ale můžeme vědět, co s ní udělám já, ty. Zda ji chceme přijmout a ke komu se přihlásíme.

Slavíme dnes jednu s největších slavnosti Páně a sice Slavnost Nejsvětější trojice.Jeden Bůh ve třech osobách.Otec,Syn a DS.Dennodenně si toto tajemství připomínáme křížem,při každé modlitbě.Chtěl bych se ale zeptat:prosím vás,zamysleli jste se někdy,k čemu toto tajemství vůbec je?Jaký přínos to má pro můj život?Vždyť já přece věřím,že existuje Bůh,proč tedy toto rozdělení?Co je tajemství Nejsvětější trojice?Jaký to má praktický vplyv na můj život?Chtěl bych vám aspoň částečně dnes dát odpověď na tyto otázky,které se v nás vyskytují.

Když se setkávám s lidmi,nevěřícími lidmi,častokrát mi někdo z nich říká:Já sice do kostela nechodím ale věřím,že něco nad námi existuje.Když se podíváte do statistické ročenky,zjistíte,že tohoto smýšlení je na světě skoro 90%lidí.V tomto čísle jsou zahrnutí lidé,kteří říkají:něco nad námi musí být.Víte,ono dokázat,že Bůh existuje,to není umění.Stačí jenom aby se čl.víc zahloubal a zamyslel.Nemusí být žádný vzdělanec.To stačí aby četl.Ne náboženskou literaturu,stačí abych jenom vzal do ruky přírodopis,historii,zákony metafyziky a nejednou se mi otvírají oči.Stačí se jenom podívat na svojí ruku,nebo oko.Zjistíte,že žádné kleště nejsou tak ohybné jak ta moje ruka a stačí jenom aby mou šlachu přejel nůž a už nikdy při veškeré vědě a umění nebudete moct narovnat ten prst tak,jako když to bylo nové.Jak je to možné?Jak je možné,že celá medicína se vším rozumem nedokáže nahradit jedinou šlachu.A mohl bych pokračovat.Tedy poznat Boha,pokud není čl.zabedněnec nebo odpůrce může poznat každý svým vlastním rozumem.Ale pozor,to,že něco nad námi existuje,tj.moc slabá víra.Tj.jakási mateřská škola víry.Něco nad námi je.Tj.opravdu málo.Proto je ten dnešní svátek,proto je toto dogma o Nesv.trojici,to má svůj význam.Jestliže mě Bůh miluje a posílá na svět svého Syna,milujícího Syna a ta láska která je mezi Bohem a Synem se nazývá DS a ten stejný Bůh chce abychom se stejně tak milovali. Bůh chce abych nejenom o něm dumal,on chce abych sním navázal kontakt.A tam teprve začíná víra. Všichni lidé,kteří věří tím způsobem:něco nad námi je,tak v jejích životě Bůh nefiguruje.V jejích životě funguje jenom“pozor,já už nemůžu dál,já tě nemůžu zabít,protože něco nad námi je a ono by mě to vrátilo.To je opravdu málo.Také lidé,kteří zůstali v té mateřské škole ,oni toho Boha ani nepotřebuji.Proč by ho potřebovali?Mě se daří dobře,proč bych v něho věřil.Proč bych ho já měl poznávat?

Uvědomte si jenom jak je těžké v manželství např. u muže aby pochopil psychiku ženy.Jak je těžké aby žena pochopila psychiku muže.Protože psychika ženy a muže tj.jako oheň a voda.tj.něco co nejde dohromady a teď najednou se musím snažit pochopit:proč ona reagovala tak a ne jinak.Proč to on řekl takhle a neřekl to jinak.A totéž poznávaní musím nacházet na cestě k Bohu.A tato cesta mi přijde doslova,jako by mě ten Bůh vedl za ruku.Jenomže kolikrát se mu snažíme z té ruky vytrhnout a utíkat,jako malé děcko.A až zakopnu a namelu si,tak začnu naříkat.A potom čl.,když se dostává do problému tak prosí a žebrá a potom když je všecko v pořádku,tak:já jsem to udělal.Já jsem ten machr,který zvládl maturitu,Já jsem ten borec,který udělal doktorát a vy si všichni přede mnou teď sedněte na zadek.A za chvilku přijde znovu ta situace,kdy znovu je v bryndě a znovu žebrá.To se neumí poučit?To neumí říct:ano stal jsi tehdy při mně,bez tebe bych byl nula?Problémy ve kterých je,tak se klepe a když je z nich venku tak najednou je silák?Ano po bitvě je každý generál.Ale já musím vědět a položit si otázku:udělal bych to,dokázal bych,zvládl bych to sám?A já k tomu musím pomalinku svým životem dospívat.Já nemohu zůstat u toho:ano,ono něco nad námi je,já to uznávám.Takovou víru má i ďábel,jak to říká sv.Jakub.Ďábel ví,že je někdo nad ním a třese se.Ale jde o to abych já s Bohem navázal něco víc.

Víte,kolík lidí i věřících pokládá Boha za takového ředitele loutkového divadla.Který chvilku sesílá déšť, tehdy když ho nepotřebujme,chvilku na nás svíti sluníčkem,potom nás vyzkouší,potrestá…Pro pána krále,co to je za Boha?Úplný obrat toho,co nám říká v tom dnešním evangeliu.Zkusím se to ozřejmit ještě jednou slovy v kterých nás Bůh ujišťuje:já vás mám rád,já jsem vás stvořil z lásky,já jsem vám poslal svého Syna z lásky k vám,já jsem vám seslal na zem a korunoval celé své dílo Duchem Svatým,aby jste pochopili a měli ho,tzn.měli ducha Kristova,a jednali stejně!Prosím vás,jednejte jako já,buďte tak dokonali,jako je váš nebeský otec.A naopak zase JK vypodobuje svého Otce a říká Filipovi:Filipe,kdo vidí mne,vidí mého otce.Kdo prokáže mně milosrdenství, prokáže ho mému otci a vy jednejte také tak jako jsem jednal já.Pochopili jste už teď význam Nejsvětější Trojice?Toto je víra.To,že je jenom něco nad námi,tj. víra v plenkách která mě nikam nedovede.Pokud zůstanu takovým věřícím člověkem,kdy budu tvrdit:ano ono nad námi něco je,tak promiňte ale tito lide jsou potom spíš ostudou té víry.Protože ona je horší,než ten poslední nevěrec,protože ten nevěrec má v sobě aspoň přirozené základy něčeho,podle čeho žije,podle čeho jedná-má aspoň charakter.Ale ona nemá vůbec nic,protože ona se domnívá,ona je věřící a to stačí.Nestačí.Víra není uznání:já vím a věřím,že jsi tady,že jsi tvůrce tohoto světa.Víra je:já tě mám rád,já žiji podle tebe,já žiji s tebou a já potřebuji tě.Přesně totéž,co vyžaduji od své ženy a ona vyžaduje od svého muže.To je nutné vyžadovat od svého Boha ale totéž muže vyžadovat on od nás.

Tato dnešní slavnost je znamenitá.Ukazuje mi,kolik jsem ještě Bohu dlužen v tom našem vztahu.Ano,snažím se a ten vztah někdy poruším.Tak,jako ho poruším v tom svém manželství.Žena se tváři divně,já řeknu tvrdší slovo,nebo tady já udělám něco,co se Bohu něco nelíbí ale musím přijít znovu,tak jako v tom

manželství,100x,1000x,odpusť mi to,tak přicházím k Bohu.A tento život s tím tajemstvím Nesv.trojice je teprve víra.A tato víra mi nedovolí abych druhému ublížil.Tato víra mi přikazuje přej,jako přeji já tobě,měj radost z toho,že bude mít to nebo ono.Znáte něco lepšího?Ať se spojí všichni filozofové tohoto světa.Ať mi přinesou jedinou věc,která bude tak dokonalá jako je tato víra.A já od této víry odpadnu.Ale dřív ne.

Neexistuje nic lepšího,než tento vztah.Ano Bože,já vím,že nade mnou držíš svou ruku.Já vím,že jsi mi pomohl.Proto já přicházím k tobě,abych ti řekl to obyčejné lidské:já ti děkuji. Pochopili jste? Toto je krásné tajemství.Jenom jde o to abych si ho uvědomil.A přejí vám,aby to poznání Boha bylo   aspoň takové,jako poznání vlastní ženy,vlastní matky,nebo otce.Můj Bůh je dobrý,milosrdný ,laskavý.A všecko to,co nedosahuje této míry je pro mě ničím.Ať vám dá toto poznání a ať s ním žijete.

Tři největší svátky církevního roku.Vánoce,velikonoce a svatodušní svátky.Víte sami,že vánoce slaví všichni lidé bez rozdílu vyznání.Velikonoce slaví o něco méně lidí ale slaví.A o těchto svatodušních svátcích které slavíme teď až na pár jedinců,kteří jsme zde nikdo ani neví.Když se podíváme do sousedního Rakouska, Německa,tam u těchto svátků slaví ještě zítra jako svatodušní pondělí a mají všichni státní svátek.U nás,kdybych se zeptal někoho na ulici,tak na mně budou hledět,že jsem spadl z třešně.Proč tomu tak je?My si umíme představit JK,i když jeho podobu neznáme,vybavíme si ho v jesličkách,nebo na kříži.Ale u DS nám to nějak selhává. Co je podstatou Tohoto svátku?

První seslání Ducha svatého popisuje čtení ze skutků apoštolů.Bylá to obrovská událost,kdy najednou celý Jeruzalém si říká: co se to děje? Apoštolové byli ještě v této době vystrašení a  nevycházeli ven,aby někoho získávali,aby agitovali a říkali,pojďte a nechte se pokřtít. Ale Jeruzalémane sami přicházeli a ptali se :co máme dělat?A teprve tehdy vycházejí a začínají mluvit.Ano,nechte se pokřtít,čiňte pokání a věřte evangeliu. A to na tom to nejdůležitější aby se člověk ptal sám,co dál. Ne abych někoho chytal a říkal mu:pojď,já ti dám najíst,ubytuji tě,udělám pro tebe tisíc dobrých skutků a ty za to budeš věřit. Víte, víra a evangelium skrývá v sobě obrovský poklad.Že nemám se zač stydět,tak jak do bylo do nás namláceno a nejen do nás ale i do těch pokřtěných věřících,kteří teď ještě se válejí v posteli.Protože do nás bylo natřískáno to:styď se,že věříš,protože když věříš,tak jseš idiot a blbec tohoto světa.Jenomže tento svět,který se chlubí svým ateizmem, a dnes speciálně praktikovaným ateizmem,tak tento svět právě doplácí na to,že v něm přebývá obrovská spousta problému.Problémy v rodinách,drogy,neúcta k druhým,rasizmus,pošlapávání práv a hodnot člověka tím,že je brán jenom za kus.Zkuste si uvědomit,že se dnes ve světě válči dalo by se říct na každém kroku. Lidé neumí vyřešit svůj problém.Chytají se zbraně.Proto také vylézá ta obrovská nenávist mezi rasami, mezi náboženstvími. Jenom se pořád rokuje o míru a pořád umírají tisíce lidí.Lidé se nedokážou domluvit.Ale sestupme trochu níž do našeho osobního života a najednou to tam každý pozná taky.Najednou vidíte dva manželé  a oni se nenávidí, místo toho aby si sedli a promluvili si v tom smyslu:udělal jsem něco špatně,nebo mohl bych ti být nějak nápomocný,nebo co by ti udělalo radost? Neee,co bych se já pokořoval,ať se pokoří ona.Najednou poznáte,že bratr a sestra přesto,že jsou už sami nad hrobem,tak se neumí domluvit,protože jde o kus pole po zemřelých rodičích a jsou na sebe jako pes a kočka.Najednou vidíte  úředníčka, který je po 10-ti letech praxe k lidem neurvalý,vzteklý,nejraději by je vykopal ze své kanceláře.A zapomíná,že má sloužit lidem.Teď si už neuvědomuje,že ten kdo za nim přichází ,že by mohl být jeho otec,nebo jeho dítě,matka,nebo žena.   

Proč vám to říkám?Protože v životě každého z nás,a teď můžete zapírat jak chcete,ve vašem životě taky dochází k podobným střetům a když se nad tím zamyslím,tak všechno to zlo,co je ve světě,kteří řeší ti mocní,tak je to stejné v životě osobním.Žádná domluva,je to kráva a hotovo.Proč toto vzniká?A teď se dostávám k podstatě dnešního svátku.Mohli jste slyšet JK,který přichází mezi apoštoly říká jim:pokoj vám. Přijměte Ducha Svatého. My sice jsme přijali křesťanství,slyšíme evangelium ale odpusťte,to evangelium zůstává jenom tady.A tím dochází k tomu,že sice slyšíme,ale nerozumíme.Evangelium se nedá číst jako Broučci na pokračování.To si nemohu nechat na nočním stolku a říct si:tady jsem včera skončil a zítra pokračuji dál.Tj.naivní a dětské.Já potřebují ten kousíček vzít a pomalu ho zpracovávat. A až toto evangelium napasuji  zpracuji pro sebe,tak toto je DS.Najednou když sedím nad tím evangeliem a zpracovávám ho a přemýšlím nad ním,tak začíná působit ten DS,to světlo.Najednou,když  to evangelium zpracovává v sobě ten úředníček, tak ví,proč toho člověka má přijmout a vidět v něm svého blízkého.Najednou ví ten muž,že jedná špatně,protože si neuvědomil,že to té ženě neuměl vysvětlit,nebo ji to nějak vlídně říct. Potom najednou ti sourozenci ve svých 60-sátích vědí,co s tím dědictvím udělají,protože se zásluhou toho světla domluvili. Všecko co existuje-od těch válek až do těch rodinných válek,tak všecko je možné řešit evangeliem.Ale ne tím zhruba zpracovaným.Ale až ho pomalinku zpracuji pro sebe a zůstane v mém srdci.

Pochopit dnešní svátek znamená pochopit povolání každého člověka.,pochopit proč mě Bůh poslal na tento svět,co přímo po mně chce a to je to nejcennější z víry,která mi k tomu podává pomocnou ruku.Že Bůh po mně chce aby se ten můj život vyvíjel pro druhé,tzn., že nesmí ve mně zavládnout sobectví,abych myslel na to, jak je dobře mně a zapomněl na to,že ten druhý chce taky dýchat.

A když pochopím a pomůžu tomu druhému, tak  bude z mého jednání a z mých skutků vyzařovat to světlo, kterému se říká DS.